Vznik a počátky hudby

Není možné stanovit s jistotou dobu, kdy v hlubokém pravěku vznikaly první hudební projevy. Nejstarším známým svědectvím hudebních dějin je s největší pravděpodobností freska z jeskyně Trois Freres v Ariege, na které je znázorněn prehistorický maskovaný tanečník. Její stáří je odhadováno na 40 000 let.
O tom, jak vznikla hudba, přemýšlely již starověké národy, a formulovaly svá přesvědčení v různých mýtech. Antický mýtus o Orfeovi a kouzelné moci jeho zpěvu je jedním z nich.
Musica je slovo latinského původu, které je odvozováno od družek Apollóna, Múz.

Charles Darwin vysvětloval počátky hudebního umění, tedy prvotní lidské muzikální projevy, jako napodobování ptačího zpěvu. Mezi další teorie patří ta, která pojednává o vzniku hudby na rytmickém základě, její první projevy měly mít počátek v rytmu práce. Je také zajímavá teorie, že umění zpívat počalo voláním na velké vzdálenosti, kdy hlas setrvává zdlouha na jednom tónu.
Lze předpokládat, že původní smysl hudby byl v rytmickém základě tance různých magických obřadů, při kterých docházelo k vyburcování smyslů ať již z důvodů válečných, sexuálních nebo jiných.
První nástroje byly bicí. Hřmotné zvuky, které vydávaly, doprovázelo tleskání, dupání a podobně. Představu o podobě původního smyslu hudby nám mohou dát současné přírodní národy, ve kterých se dochovala jen drobně pozměněná starodávná kultura.

Od nich lze odvodit, že prvopočátek zpěvných melodií je v nahodilých výkřicích při provozování hudebních obřadů. Opakováním těch, které se jevily jako užitečné pro obřad, pak byla možnost jejich dalšího zušlechťování a postupné budování melodické linie.
Objevení melodie našimi předky, tak mohlo inspirovat tvorbu melodických hudebních nástrojů, mezi něž patří příčné flétny, šalmaje a tzv. Panova píšťala. Jejich vznik a vývoj byl však s největší pravděpodobností pozvolný a velice dlouhodobý.