Uplatnění biomasy v energetice stále roste. Tento směr rozvoje je oficiálně podporován státní politikou odvíjející se v mnohém od společných politik EU.  Jak už to však známe z praxe, mnohdy je realita trochu jiná než se zdá. Jsou rychlerostoucí dřeviny šancí jak pro zemědělce, tak pro energetiku? Může agroenergetická produkce pomoci regionu? Kde nejlépe začít? Tyto a řada dalších otázek patří mezi ty, na které se neodpovídá snadno.

Budeme v budoucnu na venkově vídávat plochy porostlé rostlinami, které lze zařadit do kategorie agroenergetické produkce? Nejspíše ano, ale cesta nebude nijak jednoduchá. Jako agroenergetickou produkci můžeme chápat záměrně pěstované rostliny (byliny či dřeviny) pro energetické účely (tedy pro jejich spalování nebo jiný způsob energetického využití).

Jakou má agroenergetická produkce (resp. její výstupy v podobě biomasy) oproti jiným obnovitelným zdrojům výhodu? Jedná se především o přirozenou akumulaci energie, kterou můžeme využít až ve chvíli, kdy tuto energii potřebujeme. To samozřejmě vyžaduje určité skladovací prostory, ale ty mnohdy nejsou velkým problémem. Porovnáme-li tuto výhodu s dalšími nejčastějšími obnovitelnými zdroji, tedy sluneční energií a energií větru, je tato výhoda jasně patrná. Při sluneční energii musíme (v případě aktivních systémů) buď energii složitě akumulovat nebo umět využít ve chvíli její výroby. Stejně je tomu i u energie větru.

Zaměřme se nyní trochu více na rychlerostoucí dřeviny (v angličtině se setkáte s pojmem short rotation forestry). První nevýhodou, která nás zajisté napadne, je to, že  dřeviny obvykle nelze sklízet běžně dostupnou technikou, kterou naši zemědělci používají při rostlinné výrobě. Na druhou stranu můžeme získat solidní palivo pro výrobu tepla ve standardních kotlích navrhovaných pro spalování dřevní hmoty s obsahem popela kolem 1 % (nebo méně). Také bychom si museli zvyknout na určitou změnu vzhledu venkova, kdy bychom místo širých lánů našli 4 a více metrů vzrostlé podivné „lesy“. V tom však problém asi nebude.

Problémů při pěstování rychlerostoucích dřevin je celá řada. Některé z nich jsou překonatelné snáze, jiné dají větší práci. Pokusme se shrnout alespoň základní problémy:

• Legislativně-právní - souvisí se změnou užívání pozemků, souhlas vlastníka se změnou apod.
• Technické – musíme se naučit tyto dřeviny efektivně pěstovat a mít k dispozici techniku potřebnou pro sadbu, údržbu a sklizeň (ale i následné zpracování)
• Společenské – vždy se najde někdo, komu se to nebude líbit a bude vehementně protestovat proti všemu (změna vzhledu venkova, padající listí, nevidím někam apod..) – mnohdy bez racionálního jádra věci.
• Obchodní – je nutné rozhýbat funkční trh s biomasou (agroenergetickou produkcí) tak, aby zemědělci, ale i uživatelé měli postačující záruku odběru (dodávek) za přijatelné ceny.
• …a celá řada dalších.

Některým problémům se budeme v budoucnu věnovat podrobněji.

Obrazová galerie - inspirace z Itálie

	Pohled na část plantáže s rychlerostoucími dřevinami v italské obci Osoppo.
	Takto vypadají dřeviny po sklizni a novém vyrašení (po necelém roce).
	Takto vypadá plantáž po 4 letech. Dřeviny jsou určeny pro sklizeň ve 4. nebo 5. roce (podle sponu výsadby).
	Porovnání velikosti přibližně 1,5ročního výhonku s velikostí krytky objektivu fotoaparátu.