Prakticky při všech diskusích o teple je dominantním parametrem rozhodování cena tepla. Ta je vztažena k dané jednotce tepla, tedy k běžně používanému 1 GJ (gigajoulu).
Z pohledu nás uživatelů je právě cena za jeden gigajoule klíčovou hodnotou, už jen proto, že ji najdeme ve svém vyúčtování nákladů na bydlení. Díky tomu ji porovnáváme s ostatními životními náklady.
Kolik za topnou sezónu zaplatíme je samozřejmě dáno celkovým spotřebovaným množstvím tepla v daném roce. Množství tepla je ovlivňováno především venkovní teplotou, efektivitou topného systému, ale i subjektivním pocitem tepelné pohody. Celkovou spotřebu také výrazně ovlivňuje počet dnů, kdy je nutno topit, a to ovlivňuje příroda. Víme však jak se cena tepla stanovuje a kdo dohlíží na její tvorbu?

Trochu z historie

Systém CZT v Hranicích má stejně jako v jiných městech svou historii. Byl budován postupně v návaznosti na budování menších skupin obytných domů tak, jak se postupně město Hranice rozšiřovalo. Proto v Hranicích nenajdeme jeden velký centrální zdroj tepla s rozsáhlými rozvody, ale relativně velký počet menších kotelen určených k zásobování skupin obytných domů. Tento způsob vycházel z co nejefektivnějšího zajištění výroby a distribuce tepla s ohledem na tehdejší situaci a hlavně tehdejší ceny paliv. Postupné budování v různých časových obdobích bylo příčinou, proč jsme se v Hranicích setkávali s kotelnami na uhlí, topný olej i plyn. Druh paliva byl poplatný době realizace investice.

V období převodu systému CZT v Hranicích na společnost EKOLTES Hranice, a. s. se rozhodovalo, kterým směrem se bude tepelné hospodářství rozvíjet, případně rozšiřovat. Budování kotelen a jejich postupná obnova musely vycházet z daných podmínek té doby, ve vazbě na tehdejší náklady, ceny paliv a deklarované energetické koncepce státu.

V době změn a oprav byla rozhodnutí činěna na základě pečlivě vyhodnocovaných technicko-ekonomických parametrů, a to jak z pohledu použitých paliv, investic, tak i plánu oprav. Nelze než důrazně nesouhlasit s tím, že dané změny, investice a opravy byly dělány bezmyšlenkovitě a hloupě, jak se to dnes snaží někteří podsouvat a prezentovat.

S ohledem na tehdejší ceny paliv (vzpomenete si na cenu zemního plynu např. v roce 1995 či 2000?) a především podmínku nezhoršovat kvalitu ovzduší v Hranicích, bylo rozhodnuto, že hlavním palivem bude ekologicky a ekonomicky přijatelný zemní plyn. Nezapomínejme na pozici kotelen v centru města, přímo v obytných částech. S jednoznačnou orientací na využití zemního plynu byla zahájena a realizována postupná modernizace jednotlivých kotelen a rozvodů.

Čím tedy topit?

Snadná otázka a velmi složitá odpověď. Dnes se setkáváme s řadou moderních trendů. Ty je však v reálném prostředí nutné pečlivě posoudit z mnoha hledisek. Je nezbytné řešit celý komplex problémů a hledat odpovědi na otázky: Čím topit? Které palivo je levnější, jak dlouho u něj cenová výhoda přetrvá? Které palivo je a bude dostupnější, dotovanější, ekologičtější, efektivnější…?

V praxi musíme posuzovat nejen samotný zdroj tepla, palivo apod., ale také spotřebitelskou část systému, tedy akceptovat reálné potřeby režimu vytápění bytových domů, bytů. V tomto případě musíme uvažovat o reálně existujících omezeních, problémech a potřebách.

V případě zásobování bytových domů teplem řešíme řadu problémů, např.:

1. Velké změny v množství odebíraného tepla v čase. Jednak mezi dnem a nocí i létem a zimou.
2. Musíme zajistit dobrou regulovatelnost celého systému (palivo, zdroj tepla, rozvody).
3. Zdroj tepla by měl mít relativně rychlý „nájezd“ výkonu.
4. Nutnost zálohovat zdroje tepla v případě výpadků, poruch, mimořádných událostí i možných cenových zvratů.
5. Vysoké vstupní investice s dlouhou dobou návratnosti a neurčitostí vývoje cen paliv na volném trhu.
6. Velká rozptýlenost (decentralizace) jednotlivých odběratelů v celém rozsahu města. Z toho vyplývající ztráty v rozvodech.

Omezujících podmínek je však mnohem více. Výše uvedené problémy spolu s mnoha dalšími hrají různě důležitou roli při posuzování možných strategií rozvoje, při hledání odpovědí na otázky, které palivo využít a jakou cestou se do budoucna vydat. Pochopitelně s rozumnou pravděpodobností udržitelnosti a minimalizací technických i ekonomických rizik.

Hledání cesty

Provozovatel systému CZT v Hranicích ve spolupráci s řadou externích odborníků se v posledním roce velmi pečlivě zabýval možnostmi využití jiných zdrojů tepla v Hranicích. Cílem bylo posoudit možnosti náhrady zemního plynu jiným palivem.

Rozsáhlé posuzování a prověřování možností se odehrálo v souladu se zpracovávanou energetickou koncepcí města Hranice. Proto byly jednotlivé možnosti, na základě zpracovaných technicko-ekonomických odborných studií, velmi pečlivě prověřovány. Nešlo jen o technickou stránku věci, ale především o ekonomickou reálnost jednotlivých možností řešení náhrady topného média (paliva) jiným. Mimo jiné se sledoval vliv těchto změn na cenu 1 GJ tepla. Posuzovala se také citlivost na změny základních vstupních parametrů (odebraného množství, celkového prodeje, změny ceny paliv apod.).

Možnosti a varianty

K posuzování variant rozvoje systému CZT v Hranicích, včetně úvah o změně paliva, bylo možné přistoupit až po velmi podrobné analýze stávajícího stavu systému CZT v Hranicích. Na základě zjištěných údajů, trendů, možností a faktů jsme pokračovali v práci.

Z hlediska posouzení akceptovatelnosti jsme kromě mnoha jiných údajů posuzovali dva hlavní ukazatele, a to:

• přijatelnou a akceptovatelnou výši ceny tepla pro odběratele
• ekonomickou efektivitu provozování tohoto systému obchodní společností za podmínek současné energetické koncepce státu a stávajících poměrů cen paliv a jejich státní podpory (velké a rychlé změny v posledních letech)

Možnosti rozvoje jsme posuzovali z pohledu dvou přístupů:

1. Hledání vnitřních úspor – hledání dalších cest vnitřního technického rozvoje systému s cílem prodávat teplo za akceptovatelné ceny pro uživatele.
2. Hledání externího partnera pro dodávku tepla za konkurenční ceny (po započtení nákladů na distribuci a vložených investičních nákladů).

Do úvahy samozřejmě připadala i kombinace obou těchto pohledů. Varianty byly prověřovány za podmínek dlouhodobého stálého odběratelského trhu s určitým plánovaným poklesem (zateplování objektů, úspory apod.).

K prvnímu bodu – hledání vnitřních úspor - nutno podotknout, že možnosti vnitřních úspor dosažitelných bez velkých objemů vložených investic jsou díky soustavné péči provozovatele prakticky vyčerpány. Drtivou většinu práce v této oblasti již společnost EKOLTES Hranice, a. s. v minulosti udělala.
Zbývá tedy vnitřní technický rozvoj. Ten však znamená nutnost investovat značné objemy finančních prostředků do technické modernizace. Tyto investice by napomohly stabilizovat cenu tepla v budoucnu.

Velké naděje jsme vkládali do potenciální spolupráce s externím partnerem, dodavatelem tepla do systému.

Po analýze možností jsme dospěli k posuzování tří hlavních variant možného rozvoje systému CZT Hranice.

1. Připojení externího zdroje tepla společnosti SPH-SLUŽBY, spol. s r. o. na biomasu s možností výroby tepla i z tuhých fosilních paliv.
2. Připojení nově vybudovaného externího zdroje tepla společnosti WBG Bio Teplo Czechia na biomasu – zahraniční partner.
3. Doplnění nově rekonstruovaných kotelen o vhodném výkonu kogeneračními jednotkami k využití zbytkového tepla pro přípravu teplé vody a snížení ceny tepla výrobou elektřiny.

Teplo z biomasy poprvé

Dodávku tepla do systému CZT Hranice nabídla společnost SPH-SLUŽBY, spol. s r. o. sídlící v areálu společnosti SIGMA. Domácí společnost v současné době provozuje velký zdroj tepla na bázi fosilních paliv (uhlí) zásobující teplem areál SIGMY. Tento subjekt nabídl dodávku tepla z uvažované rekonstruované kotelny využívající biomasu.

Výhody:
Využití místních kapacit – podpora místní firmy, silný zdroj s plánovaným využitím OZE, příležitost nastavení dlouhodobé spolupráce se značnou jistotou, diverzifikace využívaných primárních zdrojů energie (biomasa – zemní plyn), možnost stabilizace cen pro odběratele v určitém časovém horizontu, zdroj v průmyslové zóně - minimální dopady na občany města.

Nevýhody:
Vysoké indukované investice do nových zařízení a nutného propojení zdroje s odběratelským subsystémem, vysoká cena tepla na předávacím místě, velká vzdálenost od města a jednotlivých sídlišť (spotřebitelských subsystémů), riziko snižování odběrů tepla a zhoršování ekonomiky projektu, nedostatečná kapacita biomasy v regionu – nutný dovoz, zmaření investic vedoucí k vysokým odpisům na straně provozovatele CZT.

Závěr:
Díky vyvolaným investicím na připojení externího zdroje k odběratelskému systému CZT a nutnosti provozovat špičkovací a záložní zdroje tepla je nabízená cena tepla vyšší než cena ekonomicky akceptovatelná. Posuzována řada variant. Projekt je v současné době ekonomicky nerealizovatelný.

Teplo z biomasy podruhé

S nabídkou dodávky tepla pro systém CZT Hranice přišla také společnost Bio Teplo Czechia, s. r. o. (dceřiná společnost rakouské firmy). Nabídka vycházela ze záměru vybudovat zcela nový zdroj tepla na biomasu v okrajové části Hranic. Projekt předpokládal zasíťování jen části stávajících odběratelů.

Výhody:
Využití biomasy – nyní preferovaného a dotovaného paliva (jak dlouho tento stav bude trvat?), vybudování zcela nového zařízení – výroba tepla s využitím nových technologií a vysokou efektivitou, investor a provozovatel zdroje má velké zkušenosti a vysokou odbornost, diverzifikace primárních zdrojů.

Nevýhody:
Vysoké investice do nových zařízení a propojení zdrojů s odběrateli, riziko snižování odběrů tepla vedoucí ke zhoršování ekonomiky projektu, nutné zálohování zdrojů tepla ze zákona - zvýšení investičních nákladů – zvýšení odpisů, řešení jen části stávajících sítí CZT, nedostatečná kapacita biomasy v regionu, vysoká cena tepla na předávacím místě, nutnost odepsat stávající zmařené investice.

Závěr:
I přes značné procento předpokládaných dotací, a tedy nižších odpisů – je tento systém nerealizovatelný z důvodu vysoké ceny nakupovaného tepla. Vysoká citlivost na odebírané množství tepla. Z celkového hlediska s ohledem na objem vynucených investic se tento projekt jeví jako nereálný. Navíc řeší jen část odběratelů. Tento systém je vhodný pro obce a lokality s již vybudovanými rozvody.

Využití kogeneračních jednotek

Úvodem malé vysvětlení. Kogenerační jednotka (KJ) je zařízení pro kombinovanou (tedy společnou) výrobu tepla a elektřiny. Můžeme si ji představit jako velký spalovací motor na zemní plyn, který pohání generátor a odpadní teplo využíváme pro vytápění či přípravu teplé vody. Je to podobné jako s autem. Hnací mechanickou sílu využíváme pro pohon vozidla a odpadního tepla se všemožně snažíme zbavit pomocí chladiče.
V tomto případě jsme porovnávali náklady a přínosy doplnění vhodných kotelen o KJ (včetně optimalizace výroby elektřiny pro dodávky do sítě za dotované ceny). Analýzu provedla specializovaná firma pro podmínky konkrétních kotelen K11 a K13 – sídliště Nová, které stejně vyžadují kompletní rekonstrukci.

Výhody:
Maximální využití stávajících místních kapacit, prostorů a decentralizace zdrojů, diverzifikace produktů kotelen – výroba elektřiny, státem podporovaný systém, potenciál snížení ceny díky prodeji elektřiny za dotované ceny, z hlediska produkce prachu prakticky „čistá výroba“.

Nevýhody:
Vysoké indukované investice do nových zařízení a v některých lokalitách i do vzájemného propojení zdrojů, riziko spojené se snižováním odběrů tepla a tím zhoršování ekonomických parametrů projektu, řešení pouze lokálního charakteru bez dopadu na celý systém CZT, nutnost záložních zdrojů tepla – rostou investice.

Závěr:
Analýza vytipované lokality pro instalaci KJ ukázala, že díky vyvolaným investicím na nákup KJ, nejistotě při vývoji cen zemního plynu a riziku snižování odběru tepla konečnými odběrateli je tato cesta ekonomicky nerealizovatelná.
Přínosem je jen relativně malá úspora v ceně 1 GJ dodaného tepla. Ta nepokryje náklady (odpisy) vynucených investic a nepřináší provozovateli úsporu nákladů, která by se mohla projevit ve stabilizaci ceny tepla pro odběratele.

Místo závěru...

Prakticky u všech posuzovaných možností se ukázalo, že investice vynucené realizací jednotlivých variant jsou natolik velké, že případné ekonomické přínosy jiných paliv či technologií dle jejich očekávaného cenového vývoje tyto investice nepokryjí. Navíc je ekonomika projektů citlivá na změny prodaného tepla, což by mohlo rychle vést k velmi vysokým ekonomických ztrátám, které by někdo musel uhradit. Nemalým problémem jsou i zmařené investice do stávajícího systému CZT v Hranicích. Tyto náklady by také musel někdo zaplatit. Jaké je tedy východisko? O tom v poslední části našeho malého seriálu.

Pochopitelně by bylo podstatně lepší doplnit jednotlivé varianty konkrétními čísly a grafy. To však není díky omezenému rozsahu a povaze novin možné. Ovšem pro zájemce o podrobnosti jsme připravili podrobnější materiály, které najdete na těchto webových stránkách.

Co bude příště?

Poslední článek uzavře seriál o základních informacích a možnostech řešení problematiky tepla a CZT v Hranicích. V tomto článku se budeme zabývat možným směrem rozvoje CZT v Hranicích, přínosy modernizace CZT. Představíme náplň modernizace, její výhody a nevýhody a také vliv modernizace na cenu za 1GJ. Uvedeme také fakta o vlivu případného odpojování jednotlivých odběratelů z CZT na konečnou cenu 1GJ.


Máte-li nějaké dotazy, zasílejte nám je na adresu: poradenstvi@regec.cz. Děkujeme!