Prakticky při všech diskusích o teple je dominantním parametrem rozhodování cena tepla. Ta je vztažena k dané jednotce tepla, tedy k běžně používanému 1 GJ (gigajoulu). Z pohledu uživatele je právě cena za jeden gigajoule klíčovou hodnotou, už jen proto, že ji najdeme ve svém vyúčtování nákladů na bydlení. Díky tomu ji porovnáváme s ostatními životními náklady.

Kolik za topnou sezónu zaplatíme je samozřejmě dáno celkovým spotřebovaným množstvím tepla v daném roce. Množství tepla je ovlivňováno především venkovní teplotou, efektivitou topného systému, ale i subjektivním pocitem tepelné pohody. Celkovou spotřebu také výrazně ovlivňuje počet dnů, kdy je nutno topit, a to ovlivňuje příroda. Víme však jak se cena tepla stanovuje a kdo dohlíží na její tvorbu?

Cenu tepla hlídá stát

Cena za 1GJ tepla je klíčovým ukazatelem, podle kterého se rozhodujeme a budeme rozhodovat i v budoucnu. Je to jasně daný parametr, srovnávací údaj pro naše další úvahy o tom, kterou cestou se vydat. Jakákoliv pozdější změna nastavené strategie systému vytápění je možná jen za cenu vysokých vstupních nákladů a také případných zmařených investic.
Cena tepla je tvořena na základě informací o očekávaných nákladech za jednotlivé vstupní položky, odhadu očekávaného objemu prodeje tepla za dané období a řadě dalších parametrů. To platí pro kalkulaci, na jejímž základě jsou vypočteny měsíční zálohy na teplo, které odběratel platí. Skutečná cena tepla se vypočte na základě skutečných nákladů, které bývají ve většině případů nižší než náklady kalkulované. Celkový účet za teplo vychází z prodaného množství tepla a skutečné ceny tepla v daném roce.

Měli bychom vědět, že cenu tepla si nemůže provozovatel určit jak se mu líbí. Cena tepla prodávaného pro vytápění bytů totiž patří mezi státem regulované ceny! To znamená, že si žádný výrobce do ceny za 1GJ tepla nemůže napočítat co chce. Skutečné ceny pro vyúčtování podléhají velmi přísné kontrole ze strany pracovníků Energetického regulačního úřadu (ERÚ).
Ten stanovuje, co je možné do ceny tepla zahrnout. Informaci o tom v současné době najdeme v Cenovém rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 5/2007 ze dne 17. září 2007. Podmínky pro stanovení cen tepelné energie stanovuje tento úřad (ERÚ) na základě zmocnění několika zákony (č. 265/1991 Sb., 458/2000 Sb. a 526/1990 Sb.).
Stát tak dohlíží na to, aby si prodejci účtovali do ceny tepla jen ty náklady, které s výrobou tepla a provozováním systému CZT prokazatelně a přímo souvisí.
Každým rokem jsou těmto kontrolám podrobováni jednotliví výrobci tepla (včetně EKOLTES Hranice, a.s.). V případě špatně vypočtené ceny nebo zahrnutím neoprávněných nákladů mohou být výrobci tepla pokutováni velmi vysokými pokutami.
Do ceny tepla tedy nelze zahrnout jiné náklady, než ty, které se bezprostředně výroby a distribuce tepla týkají.

Jednotlivé složky ceny tepla

Důležitým údajem vypovídajícím o složení ceny tepla je struktura nákladů a dalších položek na jeden GJ tepla dodaný odběrateli. Tento údaj je přehledně zobrazen v grafu č. 1. Je jasné, že na konečné ceně se nejvíce podílí cena paliva, kterou lze ovlivnit na úrovni provozovatele jen efektivitou přeměny používaného paliva na teplo, ale i snižováním ztrát v rozvodech tepla. Jen připomínáme, že skutečná cena tepla v systémech CZT provozovaných společností EKOLTES Hranice, a.s. v roce 2007 činila 514,72 Kč/GJ včetně DPH.
Cenu tepla však ovlivňuje i řada dalších faktorů a ekonomických nákladů, které se pokusíme dále ve zjednodušené formě popsat. Snažili jsme se náklady popsat tak, aby si každý mohl do tohoto příkladu dosadit „ta svá“ čísla, která zná.

Základní rozdělení nákladů na výrobu tepla je uvedeno v následující tabulce.

NÁKLADY PROMĚNNÉ (VARIABILNÍ) jsou přímo závislé na množství vyrobené a prodané tepelné energie	NÁKLADY STÁLÉ (FIXNÍ) tyto náklady nejsou závislé na množství vyrobené a prodané tepelné energie
palivo	opravy, revize dle platných předpisů
elektřina	odpisy
technologická voda včetně chemikálií pro úpravu	nájemné kotelen, telefonních linek
poplatek za znečištění ovzduší	režijní náklady – výrobní a správní režie
	mzdy a zákonné pojištění
	úroky z úvěru – EKOLTES nemá
	zisk

Graf č. 1 - Struktura nákladů a položek na 1 prodaný GJ tepla v systémech CZT provozovaných EKOLTES Hranice, a. s.

Náklady pod drobnohledem

Podívejme se nyní podrobněji na jednotlivé náklady zahrnuté do ceny tepla. Možná to bude trochu únavné, ale zcela jistě velmi zajímavé. Základem ceny je cena paliv a energií. Máme na mysli zemní plyn, dřevo, uhlí či jiná paliva, která mohou být pro výrobu tepla využívána. V případě Hranic se jedná o zemní plyn. Množství použitého paliva - zemního plynu a tedy i cena zemního plynu na výrobu 1 GJ tepla závisí především na účinnosti přeměny – tedy jak efektivně je zdroj schopen zemní plyn jako palivo přeměnit na teplo.
Víme, že účinnost zdroje je v ideálním případě 100 %. Účinnost zařízení v praxi závisí na stáří zdroje, principu přeměny, technickém stavu zařízení, použité technologii apod. V případě velmi efektivního zdroje můžeme počítat s maximální účinností mezi 94-96 %. Zbývající procenta do 100 % představují technicky nezbytné ztráty při přeměně.

Cenu paliva na výrobu 1 GJ tepla je možno spočítat velmi jednoduše. Vycházejme z reálných údajů pro rok 2007:

• na výrobu 1 GJ tepla je potřeba v systému CZT Hranice 33,81 m³ ZP
• cena m³ zemního plynu (zaokrouhleno) činí 9,70 Kč
• výhřevnost m³ zemního plynu 9,65 kWh

Výpočet účinnosti: 33,81 x 9,65 = 326 kWh = 1,175 GJ v palivu na prodanou 1 GJ tepla. Účinnost systému: prodané teplo(GJ)/teplo potřebné na výrobu prodané jednotky tepla (GJ) tedy 1/1,175 = 0,851. Celková účinnost systémů je tedy 85 %. Výpočet ceny paliva v 1 GJ prodaného tepla 33,81 m³ x 9,70 Kč/kWh = 327,96 Kč
Dále je na prodanou GJ tepla spotřebována elektřina v ceně 13,31 Kč a technologická voda v ceně 0,12 Kč na prodanou GJ tepla.

Náklady na vybudování zdroje tepla – kotelny. Tento náklad je silně závislý na množství vyrobeného (resp. prodaného) tepla v daném roce a pochopitelně ceně za výstavbu kotelny. Náklady na pořízení kotelny se vším vybavením se každoročně promítá do ceny prodané jednotky tepla (investici do zdroje musíme rozpočítat do prodejních jednotek po celou dobu, co jej budeme užívat).
S ohledem na druh technického zařízení se předpokládá technická obnova vzhledem k efektivitě výroby zhruba každých 10 let. Pro lepší představu uveďme jednoduchý příklad:

Za vybudování kotelny zaplatíme	1 000 000 Kč
Doba životnosti	10 let
Náklady na vybudování kotelny na 1 prodaný GJ při prodeji 1 000 GJ	1 000 000 Kč/10 lety/ 1 000 GJ = 100 Kč/GJ
Při prodeji 1 500 GJ	1 000 000 Kč/10 lety/1 500 GJ = 66,66 Kč/GJ
Při prodeji 750 GJ	1 000 000 Kč/10 lety/750 GJ = 133,33 Kč/GJ

Finanční náklady. Pokud nemáme prostředky na vybudování kotelny doma v šuplíku, musíme si je někde půjčit. Půjčku musíme v daném období splácet a za půjčené peníze platit úroky. Podaří-li se nám získat finance s výhodným úrokem, představují celkově zaplacené úroky přibližně 23 % z vypůjčené částky na danou dobu. Tedy místo 1 000 000 Kč vrátíme bance 1 230 000 Kč za dobu 10 let. To však znamená další náklad ve výši 23 000 Kč ročně, tedy při prodaných 1 000 GJ tepla musíme k nákladům na každý GJ připočítat 23 Kč.

Musíme dodržovat zákony a normy. Máme tím na mysli, že každý rok musíme provádět nařízené revize zařízení a provádět drobné opravy. Revize zařízení na běžné kotelně představují průměrnou roční částku zhruba 12 000 Kč a předpokládané drobné opravy řekněme 20 000 Kč ročně. Za rok nás tyto položky přijdou na částku 32 000 Kč. Při prodaných 1 000 GJ to představuje další 32 Kč na prodaný GJ.

Kotelna nemůže být úplně sama. Jinými slovy každá kotelna se musí ze zákona denně kontrolovat. Jedná se o prohlídku stavu zařízení a pořízení základních provozních záznamů. Předpokládejme, že nám na každodenní kontrolu včetně dopravy na místo bude stačit 30 minut a budeme ji provádět dodavatelsky odborným pracovníkem.
Náklady na tuto službu spočteme snadno: (365 dnů v roce x 0,5 hod x 200 Kč/ hodinu)/1 000 GJ = 36,5 Kč/GJ. Opět musíme do ceny každého prodaného GJ připočítat částku 36,50 Kč.

Výše popsané náklady tvoří skupinu nejvyšších nákladů, které jednoznačně do ceny tepla vstupují největším dílem. Jedná se o náklady, které jsou přesně dány a s určitou pravděpodobností a přesností je lze určit předem. Cena za teplo je dána jejich součtem. Do konečné částky se nám mohou promítnout i případné mimořádné náklady.
Výrobci tepla vždy na následující kalendářní rok počítají kalkulovanou cenu tepelné energie, kdy na jedné straně vycházejí z plánovaného prodeje tepla (vychází se z požadavků odběratelů – předpokládaný odborný odhad) a na straně druhé z předpokládaných nákladů na výrobu tohoto množství tepla.

Na co nesmíme zapomenout…

Do celkové prodejní ceny, kterou vidí zákazník na svém vyúčtování však ještě chybí dvě základní položky. První z nich je zisk výrobce tepla. Zisk sice není nákladovou položkou kalkulace ceny tepla, ale ve smyslu cenových předpisů je součástí ceny tepla. Zisk musí být ve smyslu cenových předpisů přiměřený. Za přiměřený zisk se považuje zisk odpovídající obvyklému zisku dlouhodobě dosahovaného při srovnatelných ekonomických činnostech, který zajišťuje přiměřenou návratnost použitého kapitálu v přiměřeném časovém období. Tento zisk samozřejmě musí bezprostředně souviset s dodávkou tepla. Pochopitelně se jedná o položku velmi bedlivě sledovanou kontrolními úřady (především ERÚ).

Každý podnik je založen proto, aby vydělával. Zisk je „odměna majiteli, že vložil do uvedeného podnikání peníze“. To platí i v případě, že majitelem je město. Zisk by měl být vždy vyšší (zajímavější) než zisk z půjčení peněz, které do podnikání musel vložit.
Poslední důležitou hodnotou je výše daně z přidané hodnoty (DPH). V minulém roce byla sazba DPH ve výši 5 % z fakturované částky. Od roku 2008 je sazba DPH zvýšena na 9 %, což v praxi znamenalo navýšení při průměrné ceně tepla platné od 1. ledna 2008 - 580,- Kč/ GJ – tedy o 23,20 Kč/GJ. Tuto částku není schopen výrobce a dodavatel tepla nijak ovlivnit.
Uvedený propočet ceny za teplo je pochopitelně orientační a každý si může dosadit částky, které za jednotlivé položky u sebe vede. Naší snahou bylo seznámit vás, co vše cena tepla obsahuje. Velikost jednotlivých dílků uvedeného grafu názorně ukazuje možnosti a směry k dosažení co nejefektivnějších úspor nákladů, tedy i celkové ceny tepla. Efektivní úspory jsou samozřejmě omezeny možnostmi technického řešení a dostupných technologií v porovnání s náklady a přínosy, které přinášejí.

Možnými úsporami v CZT Hranice a možnostmi dlouhodobějších řešení se budeme zabývat ve čtvrtém článku. Zaměříme se v něm především na rozbor jednotlivých rizik rozvoje systémů CZT, příležitostmi a hrozbami, jak z krátkodobého, tak dlouhodobého hlediska.

Co bude příště?

Příští článek se však bude zabývat možnostmi využití jiných paliv (tepla) pro systémy CZT v Hranicích. Za období od minulého roku proběhla řada jednání a byly zpracovány odborné technické expertízy realizovatelnosti s ekonomickým vyhodnocením jednotlivých variant možných řešení. Seznámíme vás i s možnými řešeními.

Máte-li nějaké dotazy, zasílejte nám je na adresu: poradenstvi@regec.cz. Děkujeme!